Každému z nás se občas stane, že opustit vyhřátou postel představuje nadlidské úsilí a přesvědčí nás jen to, že musíme jít do školy nebo do práce. Někteří s tím mají však větší problém než jiní a kolikrát se jim i stane, že omylem zaspí. Proč tomu tak je? Rozlišení na tyto dvě skupiny má kořeny už v pravěku, kdy bylo třeba, aby byl neustále někdo na stráži. Noční sovy zpravidla bez problému udrželi svou pozornost až do tří do rána, aniž by měli tendence si zdřímnout.
Ranní ptáčata se naopak již za rozbřesku budila a byla schopná své druhy vystřídat bez sebemenšího problému. Tím se minimalizovala šance, že by je v průběhu noci případný predátor zachytil nepřipravené. Pokud jste tedy zvyklí se učit s lampičkou a z postele se dostáváte s velkými obtížemi, není to tak zcela vaše chyba. Máte to v genech. V době kamenné byste nad svou tlupou drželi ochrannou ruku a poté se odměnili pořádným odpočinkem. Dnešní doba naneštěstí není těmto lidem uzpůsobená, neboť veškeré povinnosti začínají již brzo ráno a nešťastné noční sovy tak po zbytek dne ještě napůl spí.
Jak si vstávání ulehčit?
Je však pár pomůcek, díky kterým postel opustíte snáze. První chybu dělá absolutní většina lidí, když si posouvají budík po pěti minutách, aby oddálili nevyhnutelné. Tím se dostávají do jakéhosi polospánku, který jim už nedává energii, jen je zmalátní a celé jejich ráno se pak odehrává v mlze. Pokud patříte mezi lidi, jimž se sice podaří vstát, ale nakonec si do postele ještě zalezou, existuje jednoduché řešení. Ustelte si postel.
Studie prokázaly, že vám to pomůže nejen na duchu, ale zabrání to vašemu nutkání se pod peřinu znovu zachumlat, protože je krásně složená a vy ji nechcete zmuchlat. A to nejlepší, co byste pro své tělo mohli po ránu udělat, je se na alespoň 5 minut zkusit protáhnout, zacvičit si a tím ze sebe setřást veškeré zbytky únavy.