Když se v noci zadíváte na hvězdy, je těžké si nepoložit otázku: „Jsme tu sami?“ Vesmír je obrovský – jen v naší galaxii, Mléčné dráze, je odhadem 100 až 200 miliard hvězd, a kolem mnoha z nich krouží planety. Přesto zatím nemáme jediný důkaz, že by někde tam venku existovalo něco, co by nám zamávalo zpátky. Hledání mimozemského života je ale dobrodružství, které lidstvo jen tak neopustí – a možná jsme už blíž, než si myslíme.
Celé to začalo vážně v roce 1960, kdy astronom Frank Drake poprvé nasměroval radioteleskop na hvězdy a čekal, jestli něco „zavolá“. Nic neslyšel, ale položil základ projektu SETI – hledání mimozemské inteligence. Od té doby jsme poslouchali, skenovali a posílali signály, jako třeba slavnou zprávu z Areciba v roce 1974, která obsahovala informace o Zemi a lidech. Jenže vesmír zůstává potichu. Nebo ne?
Vědci dnes už nehledají jen radiové vlny. Sonda Kepler objevila tisíce exoplanet, z nichž některé leží v „obyvatelné zóně“ – oblasti kolem hvězdy, kde by mohla existovat tekutá voda, klíč k životu, jak ho známe. Například planeta Proxima b, jen 4 světelné roky od nás, je kandidátem, který budí naději. A co teprve Jupiterův měsíc Europa? Pod jeho ledovou krustou se skrývá oceán, který by mohl hostit mikroby nebo něco většího. Mise jako Europa Clipper, plánovaná na rok 2024, nám snad brzy prozradí víc.
Pak je tu Fermiho paradox: Pokud je vesmír tak obrovský a starý, kde jsou všichni ti mimozemšťané? Možností je spousta. Třeba jsme první inteligentní civilizace. Nebo jsou tam venku, ale schovávají se – teorie „temný les“ tvrdí, že civilizace mlčí, aby se vyhnuly predátorům. Nebo už tu byli a my jsme je minuli. Někteří dokonce spekulují, že důkazy máme přímo pod nosem – třeba v podobě nevysvětlitelných UFO pozorování, o kterých teď vážně diskutuje i Pentagon.
A co budoucnost? Teleskopy jako James Webb nám dávají šanci analyzovat atmosféry vzdálených planet a hledat stopy života, například kyslík nebo metan. Mezitím vědci na Zemi vytvářejí simulace, jak by mimozemský život mohl vypadat – od jednobuněčných organismů po bytosti, které bychom si ani nedokázali představit. Jedno je jasné: pokud něco najdeme, změní to všechno – naše vědu, filozofii, náboženství i pohled na sebe sama.
Tak jsme sami, nebo ne? Možná je vesmír plný života, který je tak odlišný, že ho zatím nevidíme. Nebo možná čeká, až budeme připraveni ho pozdravit. Ať už je odpověď jakákoliv, hledání pokračuje – a právě ta cesta, plná zvědavosti a naděje, je tím, co nás dělá lidmi.