Proslulá francouzská zpěvačka, kterou si všichni spojí s písničkou Non, je ne regrette rien, zemřela v roce 1963, její odkaz však žije dál. Mnoho lidí ji téměř vůbec nezná, přitom její život se rozhodně nedá označit za nudný. Naneštěstí neměla příliš štěstí na rodinu a po celé dětství prakticky trpěla. Její matka byla kavárenská zpěvačka a na dceru neměla čas, proto ji svěřila do péče babičky. Ta bohužel nebyla ideální alternativou rodiče, neboť jí údajně do čaje lila alkohol, kterým chtěla docílit, že malá Édith Piaf usne snáze a nebude ji otravovat. To se však podepsalo na jejím zdravotním stavu a na pár let přišla o zrak.
Zdali to však je pravda nebo ne, je diskutabilní. Robert Belleret, autor knihy …, tvrdí, že zpěvačka dost často lhala jak o svém životě, tak o svých zásluhách. Je tedy dost možné, že si svou slepotu vymyslela. Tak či onak žila se svou babičkou do té doby, než ji její otec po návratu z fronty našel podvyživenou a zuboženou, a rozhodl se převzít péči do vlastních rukou. Poslal ji za druhou babičkou do Normandie, kde doufal, že se bude mít lépe. Ani druhá babička však nebyla světice.
Vlastnila nevěstinec a Édith často svěřovala do péče tamním lehkým děvám. Od patnácti se potloukala po ulicích, začala chodit s násilníkem a v sedmnácti letech s ním měla dítě. To naneštěstí zemřelo v roce a půl.
Cesta na vrchol
Vydělávala si zpěvem na ulici a tam ji také objevil Louis Leplée, který ji nabídnul práci v kabaretu. Pojmenoval ji Piaf, jinak známou jako La Môme Piaf, malý vrabčáček. V roce 1935 s jeho pomocí nahrála své první album a od té doby se nezastavila. I během války dokázala tvořit a pro dnešní generaci je známá především díky písni Non, je ne regrette rien.
Jako mnoho známých umělců zemřela předčasně v pouhých 47 letech důsledkem nadměrné konzumace alkoholu a závislosti na morfinu. Co se týče partnerů, jednalo se prý o notorickou svůdnici a řadu jich vystřídala, avšak její životní láskou byl údajně boxer Marcel Cerdan.