Většina z nás dnes nedokáže najít cestu bez GPS, nepamatuje si telefonní číslo svého partnera a při každé nejasnosti okamžitě sahá po Googlu. Tento fenomén, odborně nazývaný kognitivní outsourcing, mění fyzickou strukturu našeho mozku. Když delegujeme své myšlení na algoritmy, naše neurální dráhy, které dříve sloužily k ukládání informací a orientaci v prostoru, začínají ochabovat. Nejsme hloupější, ale náš mozek se stává líným, což vede k rychlejšímu mentálnímu stárnutí a ztrátě schopnosti hlubokého soustředění.
-
Mozek přestává ukládat fakta, pokud ví, že jsou snadno dostupná na internetu (tzv. Google efekt).
-
Nadměrné používání sociálních sítí zkracuje naši schopnost udržet pozornost na pouhých 8 sekund.
-
Pravidelný „digitální půst“ dokáže obnovit schopnost kreativního myšlení a zlepšit kvalitu spánku o 40 %.
Past jménem kognitivní uvolnění
Náš mozek je evolučně nastaven tak, aby šetřil energií. Pokud existuje cesta nejmenšího odporu, vždy si ji vybere. Chytré telefony nám nabízejí dokonalé kognitivní uvolnění. Proč se namáhat s vybavováním jména herce nebo názvu ulice, když to máme na tři kliknutí? Problém je v tom, že paměť funguje jako sval – pokud ji nepoužíváme, atrofuje.
Vědecké studie ukazují, že pouhá přítomnost telefonu na stole, i když je vypnutý, snižuje naši pracovní paměť a schopnost řešit složité problémy. Část naší mentální kapacity je totiž neustále blokována procesem, který monitoruje, zda nám nepřišla nová zpráva nebo upozornění. Stáváme se závislými na externím procesoru a naše vlastní biologické procesy jdou na vedlejší kolej.
Algoritmy versus intuice
Dalším nebezpečím je ztráta kritického myšlení. Algoritmy sociálních sítí nám servírují obsah, který potvrzuje naše stávající názory, čímž nás uzavírají do informačních bublin. Tím, že přestaneme vyhledávat alternativní pohledy a namáhat se s analýzou dat, ztrácíme schopnost rozlišovat mezi pravdou a manipulací. Naše intuice, která se po tisíciletí brousila v reálném světě, je v digitálním prostředí bezmocná.
Tento trend se projevuje i v našich sociálních interakcích. Schopnost číst neverbální signály a empaticky reagovat na druhého člověka se vytrácí, protože jsme si zvykli na sterilní komunikaci přes displej. Digitální demence tedy není jen o zapomínání faktů, ale o celkovém úpadku našich lidských schopností, které vyžadují čas, trpělivost a hlubokou mentální přítomnost.
Jak restartovat svůj mozek
Dobrou zprávou je, že mozek je plastický a dokáže se regenerovat. Prvním krokem k nápravě je vědomé omezování technologií tam, kde nejsou nezbytné. Zkuste si jednou týdně dojít na místo bez navigace, naučte se nazpaměť pět důležitých čísel nebo si přečtěte deset stran knihy bez toho, abyste se podívali na telefon. Tyto malé „mikro-tréninky“ vysílají mozku signál, že musí zůstat ve střehu.
Klíčem k úspěchu je vytvoření beztechnologických zón, zejména v ložnici a u jídelního stolu. Tím, že dáte svému nervovému systému prostor k odpočinku od neustálého přívalu dopaminových stimulů, umožníte mu přejít do režimu, ve kterém vznikají ty nejlepší nápady. Skutečná inteligence totiž nepramení z rychlosti vyhledávání na internetu, ale z hloubky souvislostí, které dokáže vytvořit vaše vlastní mysl.