Jak se dá poznat, zdali se můžeme řadit mezi duševně vyspělé? Jeden si představí někoho, kdo je schopný se chovat na úrovni a je relativně rozumný, druhý má zase na mysli někoho samostatného, schopného se o sebe postarat. Je těžké s jistotou určit dobu, ve které všichni finálně dospějeme, protože se to u každého liší. Příkladem může být dítě, se kterým můžete vést debatu na úrovni, ačkoliv chodí teprve do základní školy nebo staroušky, již navzdory svému pokročilému věku navštěvují koncerty a zábavní parky. Je důležité to samozřejmě nepřehánět, protože ke každému období patří jiné věci a snaha o vyhnutí se našim povinnostem pak vede k vnitřnímu konfliktu.
Tento systém vypracovalo několik psychologů, mezi nejznámější patří Sigmund Freud. Rozdělil život na několik fází a k nim i přiřadil úkoly. Například k pozdní dospělosti patří předávání zkušeností, věnování se svým potomkům a vnoučatům a smířen se se životem. Ne všichni jsou však ochotni přijmout blížící se konec a snaží se za každou cenu působit mladě a užívat si. Na užívání si není nic špatného, jenom si nesmíte nic nalhávat a nepředstírat, že jste někdo jiný jen proto, abyste se cítili mladší. Nekorespondovalo by to s přirozenou povahou stáří.
Jak si správně život užít aniž byste toho pak litovali?
Se stářím je spojené i ohlížení se tím, co jsme prožili a snaha se s tím spokojit. Určitě ve vzpomínkách narazíme na momenty, za které se budeme trochu stydět anebo naopak si budeme vyčítat, že jsme mnohé nezkusili. Dokud ale celek budeme hodnotit kladně, je vše v pořádku. K životu už holt některé ty trapné momenty patří, a pokud bychom nezažili nic špatného, neocenili bychom pak to dobré, že?
Žijete spíš zodpovědně nebo ne? Může to být známka nevyspělosti! Pokud vás to zajímá, klikněte do galerie!