Prezident Vladimir Putin vyhlásil v Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti stanné právo. Ve zkratce to znamená uchýlení se k mimořádným opatřením, která mají předejít páchání zločinu, a propůjčení armádě větší pravomoce.
Jde o omezení lidské svobody a častokrát dochází k potlačování práv občanů. Je to jistý prostředek, jak si ve státu udržet pořádek. Nejedná se o častý zákrok, nejčastěji se využívá po pohromách a invazích. V tomto případě se však nejedná o bezpečnostní opatření, nýbrž o výhružku. Tím, že se armáda díky vyhlášení stanného dostává do čela státu, přebírá kontrolu nad jistými funkcemi, které se jinak charakterizují jako typicky civilní. Má možnost zavést všelijaké restrikce, jako je zákaz vycházení v nočních hodinách nebo celkové omezení pohybu.
Stanné právo v kontextu České republiky
V naší historii jsme se s ním mohli potkat v období heydrichiády, kdy německé úřady skrze takzvané stanné soudy regulovali chod v zemi. Mohli bez větších procesů masově a nelítostně trestat činy, které v jejich očích nebyly v souladu s pravidly veřejného pořádku. Reinhard Heydrich tehdy nastoupil do úřadu zastupujícího říšského protektora. V lednu roku 1942 stanné právo skončilo, v květnu však bylo opět aktivováno.
V průběhu dvou měsíců tak okupační správa nechala popravit okolo 1600 lidí, než bylo 3. července 1942 finálně zrušeno. Aby se předešlo možnému znovuzavedení, v roce 1990 stanné právo definitivně odstranili z našeho trestního řádu.
Pro Ukrajinu se bohužel nedá říct to samé. Jak bylo řečeno, běžně se jedná o stav, kdy civilní orgány z důvodu selhání nebo pocitu neschopnosti předají své funkce armádě, v tomto případě je to však zoufalá snaha Putina získat zpět svou autoritu. Díky stannému právu má možnost zamezit demonstracím a stávkám, čímž doufá, že si udrží kontrolu nad oblastmi