Po listopadu 1989 zmizela z českých škol branná výchova, předmět, který byl dříve součástí každodenního výukového plánu a ovlivnil mnohé dnešní čtyřicátníky a padesátníky. Děti v sedmdesátých a osmdesátých letech absolvovaly nácviky s plynovými maskami, účastnily se branných soutěží a učily se orientovat v přírodě. Součástí byly také hry s gumovými granáty a střelba ze vzduchovky, které prověřovaly jejich obratnost a disciplínu. Výuka často zahrnovala i ochranu proti chemickým a jaderným útokům pomocí igelitových pytlíků či pláštěnek. Pro mnohé žáky to bylo zábavné, ale zároveň poučné a naplňovalo to cíl přípravy na život v tehdejší společnosti. Změny po roce 1989 však předmět zcela odstranily, což znamenalo konec dlouhé tradice, která měla své pevné místo ve školních osnovách a každodenním životě mladé generace.
-
Branná výchova byla povinná pro všechny žáky a zahrnovala praktické i teoretické nácviky.
-
Předmět připravoval mládež na fyzickou, morální a technickou stránku života ve „polovojenské“ společnosti.
-
Po listopadu 1989 byla branná výchova z českých škol odstraněna a stala se symbolem minulého režimu.
Historie a význam branné výchovy
Branná výchova nebyla jen souborem her a cvičení, ale měla hlubší význam pro přípravu mladé generace na život ve společnosti, která kladla důraz na disciplínu a poslušnost. Po roce 1966 byla stanovena pravidla, která určovala postupy a cíle této výchovy, a postupně se vyvinula ze součásti tělesné výchovy na samostatný předmět. Nácviky zahrnovaly práci s plynovými maskami, zvládání základní bojové techniky a orientaci v terénu, což mělo žákům pomoci získat praktické dovednosti.
Po okupaci v roce 1968 a během normalizace byla branná výchova znovu zdůrazněna. Gustáv Husák v roce 1971 vyzdvihl její důležitost pro přípravu mládeže, která měla být fyzicky i psychicky připravena na případné nebezpečí. Současně vznikaly pokusné studijní programy, které položily základy moderního přístupu k tomuto předmětu a později ovlivnily výuku na všech školách.
V roce 1973 byl přijat zákon, který učinil brannou výchovu povinnou pro všechny žáky a studenty. Účelem bylo nejen posílit fyzickou zdatnost, ale i morální připravenost mladé generace a schopnost zvládat krizové situace. Cílem bylo vybudovat systém, kde škola, pionýrská organizace, armáda a Svazarm společně připravovaly mládež na život v třídně rozděleném světě.
Branná výchova zahrnovala praktické nácviky s plynovými maskami, gumovými granáty, střelbou ze vzduchovky a orientací v přírodě. Děti se učily rychle reagovat, dodržovat rozkazy a chápat základní principy ochrany při krizových situacích. Pro tehdejší školáky to bylo kombinací zábavy a výuky, která měla významné psychologické a praktické dopady.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.