Vládnoucí koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů dospěla k zásadní shodě, která výrazně ovlivní peněženky všech českých domácností. Podle vyjádření klíčových představitelů dojde k úplnému zrušení povinných plateb za veřejnoprávní televizi a rozhlas, což byl jeden z hlavních předvolebních slibů současné vlády. Premiér Andrej Babiš již upřesnil, že tento přelomový krok by měl vstoupit v platnost od začátku roku 2027, čímž se Česká republika zařadí po bok dalších sedmnácti unijních států, které zvolily cestu přímého financování z rozpočtu. Tomio Okamura po jednání koaliční rady potvrdil, že na konkrétní legislativní podobě zákona se již intenzivně pracuje a harmonogram změn je jasně daný. Kromě zániku poplatků se plánuje také přísnější kontrola hospodaření obou institucí prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu, což má zajistit transparentnost při nakládání s miliardovými částkami. Zatímco vládní tábor hovoří o úlevě pro občany a modernizaci systému, opozice bije na poplach a varuje před fatálním ohrožením svobody slova v zemi. Kritici se obávají, že převedení pod státní rozpočet vytvoří nebezpečné pouto mezi politiky a novináři, což může vést k postupné ztrátě objektivity médií. Prezident Petr Pavel se k situaci vyjádřil zdrženlivě s tím, že jde o kompetenci kabinetu, nicméně zdůraznil nutnost zachování maximální možné nezávislosti České televize i Českého rozhlasu. Diskuse o tom, jak přesně bude vypadat model financování a zda stát umožní občanům přispívat dobrovolně, budou v následujících měsících bezpochyby hlavním tématem na politické scéně.
-
Koalice ANO, SPD a Motoristů plánuje od roku 2027 zrušit povinné rozhlasové a televizní poplatky.
-
Financování veřejnoprávních médií se nově přesune pod státní rozpočet, podobně jako v mnoha zemích EU.
-
Opozice tento krok ostře kritizuje a vnímá jej jako pokus o politické ovládnutí nezávislých institucí.
Cesta k novému modelu financování médií
Současná vládní garnitura vnímá zrušení koncesionářských plateb jako splnění klíčového závazku vůči svým voličům. Podle Tomia Okamury se koaliční partneři na tomto postupu definitivně shodli a nyní zadali vypracování přesných zákonných norem. Hlavním cílem je transformovat zastaralý systém výběru peněz do modernější podoby, která nebude administrativně zatěžovat každou domácnost samostatně. Premiér Babiš podotkl, že se jedná o logický krok, který již funguje v řadě vyspělých evropských demokracií.
Kromě samotného zrušení poplatků se vláda zaměřuje i na to, jakým způsobem bude probíhat dohled nad finančními toky v České televizi a Českém rozhlase. V plánu je prosazení senátního návrhu, který by dal pravomoc Nejvyššímu kontrolnímu úřadu prověřovat hospodaření těchto subjektů. Tento krok má podle vládních představitelů zvýšit efektivitu vynakládání prostředků, které ročně dosahují výše kolem deseti miliard korun. Dosud byla kontrola zvenčí v mnoha ohledech omezená.
Reakce opozičních stran na sebe nenechaly dlouho čekat a jsou velmi vyhraněné. Například poslanec Ivan Bartoš varuje, že pokud média ztratí finanční samostatnost, ztratí i schopnost klást mocným nepříjemné otázky. Podle jeho názoru je navázání rozpočtů médií na aktuální vůli vládní většiny hazardem s prozápadním směřováním země. Podobně mluví i představitelé ODS, kteří se obávají, že ředitelé institucí budou nuceni každoročně vyjednávat o penězích na ministerstvu financí.
Podle aktuálních čísel tvoří příjmy z poplatků zásadní část rozpočtů obou veřejnoprávních domů. Česká televize letos počítá s výnosem přes šest a půl miliardy korun, přičemž celkově hospodaří s částkou osmi a půl miliardy. U Českého rozhlasu jde o necelé dvě a půl miliardy korun z celkového rozpočtu 2,74 miliardy. Nahrazení těchto částek přímou platbou ze státní pokladny tak bude pro státní kasu představovat nemalý roční výdaj, který dopadne na všechny daňové poplatníky.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.