Málokdo čekal, že tohle přijde. Uprostřed Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra pronesl ruský prezident Vladimir Putin slova, která okamžitě rozproudila krev evropským diplomatům, ekonomům i energetickým analytikům. Rusko je podle něj připraveno obnovit dodávky zemního plynu do Německa prostřednictvím plynovodů Nord Stream. Stačí prý jediná věc: Berlín musí říct, že chce. Věta zdánlivě jednoduchá, ale za ní se skrývají roky válek, sabotáží, miliardových investic i smrtelně vážných geopolitických her. Evropa přitom roky budovala novou energetickou architekturu právě proto, aby se od Moskvy odprostila. A najednou znovu stojí před otázkou, o které si mnozí mysleli, že je navždy uzavřena. Je tohle skutečná nabídka, nebo jen další tah na šachovnici? Odpověď není jednoduchá a možná ji ještě dlouho nikdo nezná.
- Putin prohlásil na fóru v Petrohradu, že Rusko nemá překážky pro obnovení dodávek plynu přes Nord Stream
- Rozhodnutí je podle něj na německé vládě, která musí sama říct, zda má zájem
- Oba plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byly vážně poškozeny podmořskými explozemi v září 2022
Projekt, který změnil Evropu
Nord Stream 1 byl od svého spuštění v roce 2011 symbolem doby, kdy se energetická spolupráce Ruska a Evropy zdála být příběhem vzájemné výhodnosti. Podmořská trasa vedoucí po dně Baltského moře umožňovala přímé dodávky ruského plynu do Německa bez tranzitu přes třetí země. Miliardy kubíků plynu ročně proudily přímo do německého průmyslu, do evropských domácností, do srdce kontinentu. Projekt byl tehdy oslavován jako triumf pragmatické diplomacie a důkaz, že obchod dokáže překlenout i hluboké politické rozdíly. Málokomu tehdy bylo jasné, jak krutě se tato iluze jednoho dne roztříští.
Na úspěch prvního plynovodu měl navázat Nord Stream 2. Druhá větev byla dokončena v roce 2021 a slibovala zdvojnásobit přepravní kapacitu celé trasy. Jenže od začátku vyvolával projekt bouřlivé spory. Kritici varovali před nebezpečnou energetickou závislostí Evropy na Rusku a upozorňovali na geopolitická rizika. Jejich hlasy byly slyšet, ale nestačily. Výstavba pokračovala, investice tekly, potrubí klesalo na dno Baltu. Ani tehdy nikdo netušil, že komerční provoz tohoto gigantického projektu nikdy nezačne.
Situaci zásadně změnila ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Německá vláda reagovala bleskově: certifikační proces pro spuštění Nord Streamu 2 byl okamžitě pozastaven a po vypuknutí konfliktu definitivně zmrazen. Nord Stream 1 sice v minulosti fungoval jako hlavní dopravní artérie pro ruský plyn, ale i jeho provoz byl postupně omezován. Rusko tehdy tvrdilo, že za zastavením dodávek stojí technické problémy. Evropa to odmítala a označovala tato tvrzení za záminku politického nátlaku. Napětí rostlo každým týdnem.
Pak přišel 26. září 2022. Den, který zapsal Nord Stream natrvalo do dějin. Podmořské exploze otřásly oblastí Baltského moře a způsobily rozsáhlé poškození několika větví obou plynovodů. Masivní úniky plynu do moře, mezinárodní šok, okamžité spekulace o sabotáži. Vyšetřování zahájilo Německo, Švédsko i Dánsko. Přesto dodnes nikdo oficiálně a jednoznačně neurčil, kdo za výbuchy stojí. Záhada Nord Streamu se stala jedním z nejdiskutovanějších nevyřešených příběhů posledních let.
Nová Evropa bez ruského plynu
Po omezení a následném úplném výpadku ruských dodávek se Evropa ocitla v situaci, která by ještě rok před tím připadala nepředstavitelná. Státy se vrhly do horečnaté diverzifikace energetických zdrojů. Zkapalněný zemní plyn ze Spojených států, z Kataru a dalších zemí začal připlývat v objemech, o nichž se dříve neuvažovalo. Německo za rekordně krátkou dobu vybudovalo nové terminály pro příjem LNG a investovalo miliardy eur do posílení energetické infrastruktury. Bylo to bolestivé, drahé a náročné. Ale Evropa to zvládla.
Vlády přijímaly jedno opatření za druhým: úspory energie, podpora obnovitelných zdrojů, nové dohody se zahraničními dodavateli. Závislost na ruském plynu dramaticky klesla. Tam, kde ještě nedávno tekly ruské kubíky, teď proudily jiné zdroje z jiných směrů. Evropa si na tuto novou realitu zvykla. A mnozí politici začali zdůrazňovat, že návrat zpět by byl strategickou chybou, ze které by se kontinent vzpamatovával celá desetiletí.
Článek pokračuje v galerii níže
Zdroj: facebook.com, instagram.com, vložený text, pro rešerši a text byla využita umělá inteligence.
